Článek se zabývá problémem spojeným s úhynem včely medonosné a příčinami hromadného úhynu. Relevantnost tohoto tématu spočívá v tom, že včely umírají nejen na nemoci, ale v důsledku současné situace životního prostředí se počet včel prudce snižuje.
úvod
Včela medonosná je jedním z nejdůležitějších druhů hmyzu v Rusku i ve světě. Zároveň patří k těm druhům, jejichž populace je v poměru k potřebě příliš malá. Hlavním úkolem včely medonosné není vůbec výroba medu, jak napovídá její název. Především je zodpovědná za opylování květů rostlin, které tvoří potravu lidí a zvířat. Bez něj by byly ztráty v ekonomice mnohamiliardové [1].
Můj dědeček je včelař s velkými zkušenostmi. Dělá to už přes 25 let. Včelí “království”, tak jim láskyplně říká dědeček, zdědil po svém otci. Na včelnici tráví spoustu času péčí o včely. Rád sleduji tento hmyz – dělnice. Chodím s dědou na včelín, pomáhám mu prohlížet úly, stahovat med.
V červenci 2019 došlo na našem území k hromadnému úhynu včel na včelích farmách. Když se dědeček Zhenya znovu přišel podívat na včelín, uviděl v blízkosti úlů mnoho mrtvých včel. Zaujala mě otázka „Proč se to stalo?“.
Relevance tohoto Tématem je, že včely umírají nejen na nemoci, ale v důsledku současné ekologické situace se počet včel prudce snižuje.
Proč v poslední době počet včel na světě klesá?
Hypotéza můj výzkum je založen na myšlence, že úhyn včel je důsledkem antropogenního faktoru vlivu člověka na životní prostředí v procesu ekonomické činnosti.
Účel: studovat vědecké články o hlavních nemocech včel a příčinách nemocí;
- zjistit příčiny poklesu počtu včelstev v oblasti a okolí obce Olkhovatka;
- vypracovat doporučení pro údržbu včel, umožňující udržovat zdravá včelstva.
Úkoly:
- studovat nemoci včel, jejich příčiny, na základě odborné literatury k výzkumné problematice;
- analyzovat údaje o příčinách hromadného úhynu včel v červenci 2019;
- rozvíjet možné způsoby ovlivňování ekologické situace v okolí obce Olkhovatka za účelem zachování stávajících a chovu nových včelstev.
Předmět studia – domácí včelín.
Předmět studia – nemoci včel, kolaps včelstev.
Praktický význam práce spočívá v možnosti využití výsledků studia v hodinách biologie, v mimoškolních aktivitách, v domácích včelích farmách.
Hlava I. Nemoci včel, jejich příčiny
Každý včelař má včelínský pas, kam se zapisují výsledky vyšetření úhynu včel, který se odnáší do laboratoře. Po provedení testů laborant zapíše údaje do pasu a na základě těchto údajů se včelař rozhodne, jakou práci je třeba na pásu provést.
Při práci se včelstvem mi děda vyprávěl, že na jaře často hynou i docela silná včelstva. Příčinou úhynu je nesprávná údržba včelstev při zimování a nemoci včel. Tato otázka mě zaujala a rozhodl jsem se prostudovat další literaturu o příčinách úhynu včel během zimování.
Zde je to, co jsem zjistil.
Dobré větrání je hlavní a důležitou podmínkou úspěšného zimování hmyzu.
Při nedostatečném větrání se chovají neklidně. V úlech se objevuje nadměrná vlhkost, která vede k vlhčení podložek a rámků. To je plné chlazení celého hnízda.
V takových podmínkách musí včely konzumovat nadměrné množství medu, aby se udržely v teple. Tím se jejich tělo rychle opotřebuje, střeva začnou přetékat výkaly. Med kvasí a plísní. V důsledku toho nastává nevyhnutelná smrt celé rodiny. Podobný problém je typický pro zimní období. Souvisí to s bezohledným přístupem včelařů a jejich snahou ušetřit na krmení a sběru medu na zimu. Včely se nebojí ani tak chladu, jako spíše hladu.
Odborníci kategoricky nedoporučují krmit hmyz cukrovým sirupem. Argumentují tím, že v takovém vrchním oblékání není nic užitečného.
Cukrový sirup může pouze dočasně podpořit sílu včel, ale zároveň podkopává jejich zdraví. Dalším důvodem nedostatku potravy je přítomnost hmyzu na holých rámech, které neopouští kvůli chladu [2].
Dědeček říkal, že k odumírání rodin může dojít i „vinou“ přírody. Léto je suché, nektar se nevylučuje, proto královny omezily a úplně přestaly snášet vajíčka. Staré včely odcházejí na zimu. V zimě dochází k línání. I březnový a dubnový červ zemře kvůli tomu, že ho nebude mít kdo zahřívat. Paraziti ovlivňují i život včel.
Onemocnět mohou jak dospělí, tak jejich potomstvo v jakékoli fázi vývoje.
Někteří parazité mohou způsobit velké škody ve včelařství, snížit produktivitu nemocných včelstev a v některých případech vést k jejich úplné smrti [2].
Jednou z nejčastějších patologií je acarapidóza – onemocnění přenášené klíšťaty. Paraziti se usazují v prvním páru hrudní průdušnice a propichováním jejích stěn se živí buněčnou mízou včel. Zde se aktivně množí, což vede k ucpání dýchacích cest a otravě krve hmyzu [2].
Patologie je vážný problém moderního včelařství, který vede k úhynu včelstev. Nejčastější příčinou úhynu včel je varratóza. Roztoč Varroa destructor je „dirigentem“ velkých virových infekcí [2].
Nosematóza vzniká v důsledku silného oslabení včelstev, ve většině případů se vyskytuje na konci zimy. Kromě průjmu u včel dochází k silnému úhynu. Břicho nemocné včely je zvětšené, včela je letargická, nemůže zůstat na plástech, křídla se třesou. Ke stanovení diagnózy se do laboratoře odebere submora nosematózy. Pokud se výsledek potvrdí, probíhá ošetření včel fumagilinem a také čištění a dezinfekce úlu.
Z vědeckých článků jsem se dozvěděl, že včely jsou náchylné k mnoha nemocem. A jak řekl slavný starověký řecký lékař Hippokrates: “Je snazší předcházet nemoci, než ji léčit.”
Závěr:
- v důsledku porušení technologie držení rodin se u včel vyskytují nemoci;
- k distribuci dochází přemisťováním z jednoho včelína do druhého inventářem, „krádeží“ včel, získáváním nakažených jedinců;
- předčasné ošetření včelstev od různých roztočů atp.
Hlava II. Hromadný úhyn včel v létě 2019
Za posledních 25 let se počet včel snížil téměř na polovinu. A dnes existuje obrovská hrozba pro lidstvo z hlediska ekologie a potravin [6].
Ve včelařských provozech naší městské části a přilehlých oblastí byly v posledních letech zaznamenány četné případy úhynu včelstev. Jaké jsou důvody? Specialisté sem patří používání pesticidů a geneticky modifikovaných rostlin, změna klimatu, šíření mobilních komunikací.
V červnu 2019 došlo v oblasti k hromadnému úhynu včel. Náš včelín nebyl výjimkou. Uhynulo 40 % včelstev. Včely vyletěly do medu a nevrátily se a ty, které přiletěly, ještě uhynuly.
Včelaři vyhlásili poplach. Stížnosti byly podány na místní vedení města. Na stížnosti bylo odpovězeno, byl vybrán patologický materiál včel. Do Meziregionální veterinární laboratoře Belgorod byl předložen materiál se vzorky rostlin zemědělských plodin z polí nacházejících se v blízkosti postižených včelínů, kde v době úhynu probíhalo pesticidní ošetření plodin.
V důsledku laboratorního rozboru uhynulých včel byla zjištěna přítomnost chemické účinné látky, která je součástí jednoho z insekticidů [5].
Pachatelé incidentu byli identifikováni a potrestáni. Později začali v novinách hlásit, že pole budou zpracována, ale jak říká můj děda, včely to nezachrání. Koneckonců, nemůžete je zavřít do úlů.
Hlava III. Doporučení pro chov včel pro udržení zdravých včelstev
Studiem jsem se přesvědčil, že i pro naši oblast jsou charakteristické mi z různých zdrojů známé příčiny hromadného úhynu včel na různých místech naší země. Hlavní příčinou nemocí včel je člověk sám, nešikovný a negramotný ve věcech včelařských, tzn. sám narušuje normální stav včelstva.
Po rozboru odborné literatury a rozhovoru s dědečkem jsem sestavil memorandum s doporučeními, jak udržet včelstvo zdravé.
- včelín by měl být umístěn na suchých místech chráněných před větrem, kde je dostatečná krmná základna;
- včelí domky jsou umístěny ve vzdálenosti 3 m od sebe, natřeny bílou, modrou, žlutou barvou v barvě rozpoznávané včelami.
- je nutné umístit včelí domy tak, aby je myši a krysy nepoškodily;
- včelín musí být umístěn nejméně 5 km od podniků;
- včelař musí mít určité dovednosti nejen v diagnostice, ale i v léčbě včel;
- zvláštní místo v práci včelaře by měla zaujímat prevence nemocí včelstev. Bez přísného dodržování hygienických pravidel jakákoli léčba nedává požadovaný výsledek;
- tráva na pozemku včelína je posekána, mrtvoly včel a odpadky z místa předletu jsou spáleny;
- lidé by měli odpovědněji přistupovat k aplikaci chemických hnojiv do půdy, zavádět biologické metody ochrany rostlin, které věda nabízí;
- pro prevenci nemocí včel je důležité pravidelně provádět veterinární a hygienické prohlídky včelstev, systematicky provádět klinická vyšetření včelstev při letové práci a chování včel a při zjištění nemocí nebo jejich příznaků přijímat mimořádná opatření k odstranění jim;
- provádět preventivní dezinfekci každoročně na jaře a na podzim.
Závěr
Při svém výzkumu jsem tedy dospěl k závěru, že chov včel je obtížná a zodpovědná činnost.
